Náš mikrobus, kterým jsme se spolu s přáteli vydali vstříc naší návštěvě v jednom z největších klenotů Dominikánské republiky, se pomalu šine úzkou silnicí do kopce nad městem San Pedro de Macorís, kde má svůj domov destilérie Barceló. Cestu lemují nekonečné plantáže cukrové třtiny, z nichž některá je celkem nedávno zasetá, jelikož je zatím menšího vzrůstu, jiná už má na špičkách květy, taková už je připravena ke sklizni, v jiných místech už sklizeň dokonce probíhá. Je horký karibský den, slunce pálí, nějakých 29°C, když se konečně dostáváme k bráně destilérie. Po nezbytné kontrole jsme vpuštěni do závodu a míříme rovnou k recepci. Na recepci nás již očekával náš dnešní průvodce Sergio. Po několika formalitách vždy usměvavý Sergio zahájil naši návštěvu úvodem do historie.
Historická pečeť
Historie rumu Barceló se začala datovat roku 1929, kdy do Dominikánské republiky přicestoval mladý španěl Julián Barceló, jehož snem nebylo skutečně nic jiného, než zde vyrábět rum. Tehdy mu bylo teprve 26 let. V roce 1930 založil společnost Barceló & Co. a velmi rychle začal produkci svého prvního rumu a jeho prezentaci v okolí. V roce 1950, po rocích experimentů, se konečně podařilo společnosti získat své místo na místním trhu. Rumy, které jí k tomu dopomohly, byly nazvány Barceló Blanco (bílý karibský rum) a Barceló Dorado (tmavý, jemně sladký rum), které v nabídce setrvávají dodnes a těší se, zejména v Dominikánské republice, velké oblibě. V dalších letech pak postupně společnost svou nabídku rozšiřovala, Ron Barceló Aňejo (1970) pak byl prvním rumem, který prorazil na trzích i mimo Dominikánskou republiku a postupně se stal nejvíce exportovaných dominikánským rumem. V roce 1980 pak byl uveden prémiový rum Ron Barceló Imperial, který vystřídal Barceló Aňejo na místě nejvíce exportovaného rumu a stal se synonymem prémiové kvality dominikánských rumů a jedním z neoceňovanějších rumů různými mezinárodními organizacemi na světě. Myslím si, že právě Barceló Imperial je v našich končinách tím rumem, který charakterizuje tuto značku.
V současnosti je Barceló jedním z nejznámějších výrobců na světě, je přítomen ve více než 80 zemích (podle ISWR – International Wine and Spirits Research) a byl také prvním rumem na světě (Barceló Organic), který byl v roce 2016 certifikován jako „uhlíkově neutrální“ (Carbon Neutral, také je součástí iniciativy UNs „Climate Neutral Now“).
Společnost je náležitě hrdá také na to, že k výrobě svého rumu využívá výhradně svou vlastní šťávu z cukrové třtiny z vlastních plantáží, tudíž si prý můžeme být jisti, že Barceló je rum na 100% dominikánský se vším všudy.
Staření rumu probíhá ve starých dubových sudech (po bourbonu) a během celé své doby zrání je kontrolováno. Sudy dávají rumu své charisma, barvu, vůni a chuť. Rum který putuje do sudů, je původně bílý, chuť a vůně nejsou nijak výjimečné a alkoholické, po několika letech se začne do rumu promítat vliv sudu, který je patrný na barvě (po několika málo letech je nažloutlá až žlutá - lehce stařené rumy) i chuti a aroma, podle sudu. Když se doba zrání (staření) blíží ke konci, rum už dostává typickou temně zlatou až jantarovou barvu a typické aroma a chuť.
Stupně staření - zleva čerstvý nestařený bílý rum, dále lehce stařený rum a takřka finální produkt (vpravo)
Současným Master Blenderem společnosti je Eduardo Galíndez, který je původem z Venezuely a jeho jméno není ve světě rumu neznámým pojmem. Tento energický padesátník, předtím, než se přesunul do Dominkánské republiky, stál za venezuelskou značkou Santa Teresa 1796. Své zkušenosti staření rumu v různých sudech z různých oblastí a talent pro tvorbu výjimečných směsí si přenesl i do nové destinace (např. speciální edice rumu Barceló Imperial Porto Cask).
Eduardo Galíndez
Náš průvodce poté pokračuje s představovaním produkce společnosti. Základním, tzv. core (jádrem), portfolia jsou rumy již tradiční (Blanco, Dorado), následované rumy Aňejo (Aňejo, Gran Aňejo a Dark Gran Aňejo), uhlíkově neutrálním rumem Barceló Organic a rumy Imperial (Imperial, Imperial Onyx, Imperial Porto Cask) a výroční směsi (30th a 40th Aniversario).
Současná produkce Ron Barceló
Právě řada Imperial je řadou, kterou máme nachystánu pro degustaci. První na řadě je základní pilíř a vlajková loď nabídky, Barceló Imperial. Jedná se o desetiletý rum, který zraje v sudech po bourbonu, a vyrábí se každý rok jen v přesně definovaném množství z nejlepší cukrové třtiny. Součastí je prý i tajná přísada, která je tajemstvím firmy (údajně by se mohlo jednat o víno z Málagy, to jen tak na okraj). Chuť je každopádně celkem lehká, i když těžší než většina rumů z dominikánské republiky, dřevitost je jemná, po poválení v ústech se po počátečních vanilkových tónech otevře přirozená karamelová až čokoládová chuť rumu, která je příjemná a jen nepatrně sladká. To zatím stále ještě nedávná novinka – Barceló Imperial Onyx – která je další na řadě, vyniká tím, že zraje v sudech, které mají podstatně větší tzv. toasting. Zde bych si dovolil malou vsuvku – pojem toasting, o kterém nám náš průvodce dále povídal a který je v destilériii doveden k dokonalosti, souvisí s mírou vypalování sudu. Míra vypálení sudu dává finálnímu produktu různé finální vlastnosti. Řečeno jednoduše, mírnější vypálení poskytuje spíše lehčí aroma květin, ovoce nebo vanilky, větší vypálení pak tóny dřevitější, kořeněnější, kakaové, i když takto univerzálně to samozřejmě neplatí.
Stupně vypálení sudů, neboli tzv. toasting
Konkrétně pak Onyx je navíc po procesu zrání filtrován přes stejnojmenný černý minerál – Onyx, odtud jeho název a také barva láhve. Chuť je robustnější, je znát více pálené dřevo, také se objevují tóny kůže a hořké čokolády. Doporučení našeho průvodce Sergia při párování těchto dvou rumů bylo – Imperial a hořká čokoláda nad 70% kakaa, Onyx pak spárovat s dobrým doutníkem, tedy gentlemanská záležitost. Třetím do party pak byla edice Porto Cask, pro níž platí, že rum je po 10-ti letém staření v sudech po bourbonu, stejně jako Imperial, dostařován ještě přibližně rok v sudech po Portském víně. Rum má více likérovitou konzistenci, staření v sudech po Portském je znát na chuti i barvě a celkové sladkosti. Jedná se o gurmánskou záležitost, kterou během naší výpravy ocenila zejména dámská část.
Během degustace sedíme za mohutným dubovým stolem ve velikém skladu, kam se dle našeho průvodce Sergia vejde až 30 tisíc sudů. Hned na začátku si všímám jedné zajímavosti – sudy neleží na sobě v pyramidách, jako je tomu u jiných výrobců, ale jsou nastohovány na paletách ve svislé poloze. Důvod je prostý – zaprvé jednodušší manipulace se sudy (na paletách) a poté pak fakt, že se nejedná o zrání typu Solera (viz slovníček pojmů), které je tolik známé pro jiné karibské rumy.
Naše cesta po destilérii dále mířila ze skladů kolem kotlů a stáčírny, chrlící desítky až stovky láhví najednou přes malé muzeum do podnikové prodejny, kde bylo možné si některé produkty zakoupit (osobně jsem dal přednost edicím Imperial Maple Cask a úplné novince Imperial Mizunara Cask, která snad již brzy bude i u nás, ale o těch někdy jindy) a kde naše cesta končila. Já jsem se nicméně neubránil otázce, která mne zajímá snad u všech rumů a tak jsem se zeptal našeho průvodce, jak to mají s použitím barviv (karamel) a nebo cukru v jejich rumu. Barva všech rumů Barceló pochází z více jak 99,9 % přímo ze sudu, dobarvování karamelem se děje jen velmi omezeně (není zakázáno pozn. red.) a spíše u nižších řad, doslazování cukrem pak skutečně nedělají (mimochodem podle norem je doslazování rumu povoleno do až do 20 g/l, aby se stále jednalo o rum, pozn.red.), taková byla odpověď na mojí, možná trochu vtíravou otázku.
Co na závěr, snad jen láhev do ruky, doutník do druhé a rozlučka, jelikož náš řidič už netrpělivě přešlapuje venku.. tak zase někdy.
Zdroje: RUMRUM.cz a kol., ronbarcelo.com, fota: RUMRUM.cz a kol., ronbarcelo.com